• Martin Hradecký

Střelba Made in Izrael

Takřka pověstnou se stala v průběhu let izraelská armáda a její další ozbrojené složky. Kvalita výzbroje, ale hlavně vysoká úroveň výcviku dělá z Izraelců velice nebezpečné válečníky. Obrovskou důležitost má také fakt, že stát Izrael je po celou dobu své existence buď ve válečném stavu, nebo ve stavu ohrožení. Tomuto problému je podřízeno celé fungování státu. A to počínaje hospodářstvím a konče každodenním životem normálního obyvatelstva.

Jako každý izraelský bojový „vynález", tak i jejich styl střelby klade důraz jak na správný duševní přístup tak i na jednoduchou, naučitelnou a realizovatelnou techniku. Cílem je vypěstovat ve studentovi techniky praktické v boji, kde stres ovlivňuje vaše chování. Podle mých zdrojů je „otcem" izraelské bojové střelby pan David Bakerman. Tento Američan byl veteránem II. světové války a mimo jiné osvobozoval Dachau. Později také bojoval za Izrael v době jeho vzniku. Pan Bakerman působil dlouhou dobu jako hlavní střelecký instruktor u Šin bet se specializací na střelbu z krátkých palných zbraní. Šin bet (někdy se také používá označení Šabak) je izraelská všeobecná bezpečnostní služba zaměřená na vnitřní bezpečnost Izraele a plnící kontrarozvědné úkoly. Je rozdělena na několik odborů, z nichž jeden je velice specializovaný a to Ochranný bezpečnostní odbor. Tento odbor zajišťuje nejen osobní ochranu vládních činitelů státu Izrael, ale je zodpovědný i za ochranu izraelských vládních budov a zastupitelských úřadů, obranu vědeckých institucí a národní letecké společnosti EL-AL. Po únosu letadla společnosti El Al palestinskou organizací Lidová fronta pro osvobození Palestiny (LFOP) byla Šin bet pověřena zavedením bezpečnostních opatření na všech letech izraelských aerolinií. Součástí těchto letů se staly ozbrojené doprovody agentů Šin bet a instalace bezpečnostních zařízení do letadel. Na tomto konceptu výcviku se velkou měrou podílel právě i David Bakerman. V současné době se ve světe používá pro izraelský systém střelby několik názvů, jsou to například: Izraelská instinktivní střelba, Izraelská taktická střelba, Izraelská bojová střelba nebo Izraelská selektivní střelba.


Tento článek jsem v původní verzi napsal před cca 17 lety. Nedávno jsem ho přepsal a doplnil o nové informace. Většina doprovodných fotografií je z absolvovaných kurzů. Použil jsem i fotky z akcí Akademie Aegis.

O speciálním druhu Izraelské střelby jsem poprvé slyšel v roce 1991. Byly to velice strohé informace z médií nebo od lidí, kteří někde něco viděli či slyšeli. Teprve o několik let později jsem se dostal k důvěryhodnějším informacím a to hlavně díky zkušenostem a znalostem mého kamaráda a kolegy (bezpečnostní obor - specializace osobní ochrana) Jana Bočka. S Honzou jsem spolupracoval na několika specifických zakázkách například při ostraze pobočky Izraelské letecké společnosti El Al a zprostředkovaně jsem také pracoval pro izraelskou ambasádu, kde jsem se po určitý čas podílel na osobní ochraně izraelského diplomata i jeho rodiny. Tam jsem měl též poprvé možnost vyzkoušet si původní Izraelskou instinktivní střelbu, které jsem se v dalších několika letech intenzivně věnoval. Sehnal jsem si rovněž všechny dostupné materiály o Izraelské střelbě (články, knihy, videokazety) a tak si i nadále rozšiřoval znalosti. Až v roce 2002 a 2004 jsem díky izraelské firmě I.S.S.P. měl možnost absolvovat několik střeleckých kurzů přímo pod odborným vedením profesionálních izraelských instruktorů. Byly to první oficiální kurzy v České republice. Mimo základního výcviku v Krav maga jsem absolvoval u společnosti Israeli Special Security Projects (I.S.S.P.) také základní třídenní Basic Israeli Selective Shooting Course určený pro krátké zbraně a následně kurz pro dlouhé zbraně - Assault Rifle Introductory Course. Jako instruktoři zde působili bývalí členové speciální armádní jednotky Sayeret Matkal - Dror Ben David, Shai Levi a Gal Batit. Kurzy firmy I.S.S.P. byly nejen pro mne, ale i pro mého kolegu z Akademie Aegis Aleše Vondráčka velice přínosné a zajímavé. Později jsem ještě absolvoval speciální střelecký výcvik v Izraelské bojové střelbě vedené Avi Nardiou – hlavním instruktorem systému KAPAP COMBATIVES. Avi sloužil nejen v izraelské armádě, ale také u izraelské policie a pohraniční policie. V rámci působení u pohraniční policie tak Avi několik let sloužil u speciální protiteroristické jednotky YAMAM i zde po nějaké době vykonával pozici instruktora.

Hlavními znaky Izraelské střelby je bezpečnost při nošení zbraně a celková bezpečná manipulace. Asi nejznámějším faktem je, že v tomto střeleckém systému se zbraň - pistole nosí zásadně ve stavu 3 (condition 3). To znamená s plným zásobníkem ve zbrani, ale bez náboje v nábojové komoře. Izraelští instruktoři tvrdí, že: „Pokud nepotřebuji střílet, nepotřebuji mít náboj v komoře, ani mít tasenou zbraň. A naopak pokud střílet musím, toto vše (tasení, nabití) bych měl být schopen učinit co nejrychleji a nejpřesněji." Faktický důvod, proč v originální Izraelské bojové střelbě se nenosí náboj v komoře, vychází z historie státu Izrael. Po jeho oficiálním vzniku v roce 1948, začal nakupovat stát Izrael množství různých a rozdílných zbraní. Tyto zbraně často „prošly“ druhou světovou válkou. U krátkých palných zbraní většinou neumožňovaly bezpečné nošení zbraně s nábojem v nábojové komoře. I proto vzniknul systém, který je postaven na konceptu nenošení náboje v nábojové komoře. Systém Izraelské bojové střelby sází na jednoduchost a funkčnost vyučovaných technik, spojený s přirozenými vlastnostmi lidského těla. Veliký důraz izraelští instruktoři kladou také na duševní přípravu střelce. Každý, kdo je cvičen v izraelském způsobu střílení, si musí být vědom, kdy zbraň použít a kdy ne. A pokud střelec dojde k rozhodnutí, že použije svou zbraň, musí tak udělat co nejúčinněji, rozhodně a s řízenou agresivitou. S notnou dávkou víry ve své vlastní schopnosti, dovednosti a výcvik. Střelec by měl být schopen na sebeobrannou vzdálenost (do cca 8 metrů) zasáhnout cíl i za snížených světelných podmínek. Abychom v kritické situaci jednali zcela automaticky, musí být naše pohyby dostatečně „nadrilované" a zafixované. Důležitou součástí izraelského střeleckého výcviku jsou i různé modelové stresové situace, které nutí z člověka vymáčknout všechno, co v něm je a pomáhá naučit fungovat pod tlakem. Občas instruktoři „zpracovávají“ střelce řízeně prováděnými údery a kopy a to jak před samotnou střelbou, tak někdy i v průběhu střelby.


Střelecká bojová pozice, která je také velice důležitá, vychází prý údajně z izraelského bojového systému Krav maga. Tento specifický čelní postoj se také někdy nazývá Izraelské „áčko". Stojí se vždy čelem k cíli, nohy jsou rozkročené a pokrčené v kolenou, tělo celé naprosto zpevněné a mírně nachýlené dopředu. Natažené ruce držící zbraň jsou v úrovni očí. Vyučuje se zásada, že střelec musí vždy nejdříve zaujmout svou bojovou střeleckou pozici a teprve následně „zamířit" - ukázat si na svůj cíl. Tuto pozici Izraelci nazývají AMIDA. Další velmi používaná pozice je KRIYA, což je klek na jednom koleni. V rámci celého střeleckého systému je dále vyučována střelba s využitím krytu, výměna zásobníku, střelba jednou rukou a např. střelba po pohybu (sprint s následným zastavením/vydupáním). Samozřejmostí je i výuka odstranění závad. Střílí se rovněž z jedoucího vozidla a nacvičuje se též „dostřelení“ na zemi ležícího protivníka výstřelem do hlavy. V této variantě se počítá s tím, že se jedná o sebevražedného atentátníka. Ačkoli je pravda, že v člověku není tzv. „střílející instinkt", existuje instinkt na přesnost. Toto si lze velmi prostě a jednoduše vyzkoušet formou malého cvičení. Určete si předem svůj cíl na druhém konci místnosti, např. elektrický vypínač, hodiny, televizor atp. Nejprve se na tento bod podívejte a pak si na něj ukažte ukazovákem dominantní ruky. Zjistíte, že jste naprosto neomylní v přesnosti ukázání si na svůj předem určený „terč". A proč? Protože jste svůj cíl instinktivně zaměřili. Již malé dítě je schopno naprosto bez problémů a s obdivuhodnou přesností ukázat si na předem vybranou hračku i v obrovské škále jiných výrobků podobného zaměření. Tento systém funguje hlavně díky tomu, že ukazující ruka - zbraň se zvedají až do úrovně očí. Střelná zbraň se tak automaticky dostane do osy oka a cíle.

Samotná technika tasení a nabití zbraně vyžaduje určitý trénink. Zpočátku se tato technika vyučuje pomalu a odděleně. Později se střelec snaží o plynulejší pohyb a teprve poslední fází výcviku je zvýšení rychlosti. Detailní popis této techniky vypadá asi takto. Střelce pravák provede úkrok levou nohou směrem doleva. Díky pokrčeným kolenům se postoj celkové zpevní. Obě špičky nohou by měly směřovat do směru střelby. Pravá ruka začíná tasit a to tak, že mírné zatlačí zbraň do pouzdra, levá ruka se posune před osu těla. Je v oblasti mezi solarem a bradou. Pravá ruka tasí zbraň, nad pouzdrem ji pootočí o 90 stupňů rovnoběžně se zemí a nejkratším pohybem ji donese k levé ruce. Levá ruka pevně uchopí zadní stranu závěru mezi vnitřní stranu palce a ukazováku a natahuje závěr. Přitom pravá ruka pokračuje v přímém směru a šroubovitým pohybem se dostává do přirozené polohy do úrovně očí. Levá ruka po natažení závěru „dobíhá" pravou a napomáhá při obouručním držení zbraně. Po dokončení pohybu následuje několikanásobný výstřel. Izraelci střílí vždy minimálně 2 výstřely po sobě jdoucí. Po důkladnějším a intenzivnějším tréninku tasení a výstřelu po „izraelsku" lze zasahovat cíle ve vzdálenosti cca 5 m kolem 1 vteřiny. Určité zpomalení pro střelce bude samozřejmě skryté nošení zbraně.

Izraelská bojová střelba je dodnes obrovským fenoménem, který je velice podporovaný i marketingově. Často bývá tento systém označován, že je prověřen v boji. Nechybí zmínka o jeho využití při likvidaci teroristů a samozřejmě se musí zdůraznit jeho jedinečnost oproti jiným konceptům výuky střelby. Někdy padne i věta o nejlepším systému na světě. Pokud toto vše dáme stranou, protože prověřené bojem s teroristy či organizovaným zločinem jsou i jiné střelecké systémy, tak můj názor je, že je přínosné poznat originální Izraelskou bojovou střelbu a vytvořit si vlastní úhel pohledu na tuto problematiku. Určitě také doporučuji seznámit se a vyzkoušet si i izraelské zbraně – pistole Jericho a Barak, samopal Uzi ve všech variantách a útočné pušky Galil a Tawor.


Autor: Martin Hradecký


198 views