• Martin Hradecký

Výcvik v obranné střelbě – rady a typy jak na to!

Updated: Nov 22, 2020

V dnešním článku se zaměřím na majitele krátkých palných zbraní, kteří si prioritně tento prostředek pořídili pro ochranu svou či svých blízkých. Budu se snažit poradit jak budoucím potencionálním majitelům, tak i již samotným vlastníkům. Jestliže jste splnili všechny oficiální náležitosti k vydání zbrojního průkazu, jste u dalšího kroku - pořídit si zbraň (pistoli nebo revolver).


Zde neexistují jednoznačné doporučení. Moje rada zní – odpovězte si sami na několik následujících otázek. Na co chci vlastně zbraň? Důvody pořízení. Kolik chci (můžu si dovolit) do zbraně investovat peněz? Budu zbraň nosit u sebe? Myšleno tím téměř každý den, nebo bude zbraň spíše doma ležet v trezoru. Chci pistoli nebo revolver? Vše má své pro i proti. Kolik budu měsíčně (ročně) asi střílet nábojů? Budou to stovky nebo tisíce. Jakou chci ráži? Pro obranu je stále nejčastější 9 mm luger. Chci celokovovou zbraň anebo mne oslovují plasty? Pokud si na tyto otázky odpovíte a sepíšete výsledek, neměl by být již velký problém pro odborníka na tuto problematiku, aby vám poradil.


Jestliže se tedy zaměříme na sebeobranné použití zbraně, tak předpokládám ochotu nosit zbraň v každodenním životě. Z toho vyplívá pořízení pouzdra na zbraň a pouzdra na náhradní zásobník. Prvořadé je bezpečné a jisté držení zbraně uvnitř pouzdra a možnost dobrého úchopu rukojeti už při prvotním nahmátnutí. Více než samotná rychlost tasení je důležitější, aby zbraň z pouzdra nevypadla například při přeskakování zábradlí či dobíhání autobusu. Dále má být ideálně pouzdro určeno, pro tu kterou konkrétní zbraň. Co se týká materiálů, z kterých jsou pouzdra vyrobena, tak je tu tradiční materiál kůže, dále modernější textilie na bázi nylonu anebo různé plasty. Nejpoužívanější je termoplast Kydex. Volit můžeme i druh jištění zbraně uvnitř pouzdra. Nejjednodušší jsou samosvorné průvleky, ve kterých je zbraň držena třením materiálu nebo kombinací tření a „zachycením“ do prolisu za lučík zbraně. Pro skryté nošení je vhodné, aby byla zbraň co nejblíže u těla. Přestože existuje mnoho způsobů nošení zbraně, nejdoporučovanější je nošení v opaskovém pouzdře na straně dominantní (ta která drží zbraň) ruky. Některé další způsoby jsou vhodné pro specifické situace a podmínky. Například vnitřní pouzdra, ledvinky, kotníková pouzdra či různá specifická zavazadla i s prostorem a pouzdrem na zbraň. Nesmíme zapomenout na kvalitní opasek, který by měl být dostatečně široký a tuhý. Co se týká pouzdra na náhradní zásobník, tak materiálově je situace obdobná jako u pouzder na zbraně. Náhradní zásobník nosíme tak, aby bylo možné jej vyjmout a použít nedominantní rukou, zatímco dominantní ruka obsluhuje zbraň. I skryté nošení zbraně má své zákonitosti. Mít při sobě zbraň znamená jisté omezení vašich běžných životních návyků, změnu nebo úpravu vašeho šatníku a stylu oblékání. Zvlášť při potřebě nosit zbraň dlouhodobě, v různých prostředích, klimatických podmínkách apod. Zbraň nošená pod oděvem musí být na jedné straně ukrytá před odhalením ze strany našeho okolí, zároveň by měla být rychle a snadno dosažitelná v krizové situaci.


Naprostým základem a prioritní věcí je zvládnutí bezpečné manipulace se zbraní. Jde o to naučit se „se zbraní žít“. Bezpečnosti a ostražitosti při zacházení se zbraní není nikdy dost a jen ta maximální úroveň bezpečnosti je dost dobrá, neboť důsledky mohou být fatální. Nesmíme zapomínat na to, že se možná (v ideálním případě) do žádné krizové situace, kdy bychom museli použít svou zbraň, nikdy nedostaneme. Přesto budeme se svou zbraní velmi často, jako její vlastníci a uživatelé manipulovat. Doma, v zaměstnání, při přesunech, na střelnici při tréninku, atp. Proto neuškodí, abychom si zopakovali základní jednoduchá obecná pravidla, která minimalizují případné nevratné škody. Tak tedy: Měj vždy ostražitý a zodpovědný přístup ke zbrani! Zbraň sama o sobě není nebezpečná, riziko se skrývá v tom, kdo ji má v rukou. Vždy měj pod kontrolou, kam míří tvoje zbraň! V každém okamžiku, kdy máš zbraň v ruce, měj pod kontrolou směr ústí hlavně. Tvoje nejlepší a poslední pojistka je prst mimo spoušť! Důvody pro prst na spoušti jsou pouze 3 – vědomý výstřel, rána jistoty na závěr kontroly zbraně a u kohoutových zbraní, spuštění kohoutu do přední polohy. Vždy znej stav svojí zbraně a důkladně ji zkontroluj, než s ní začneš manipulovat. U kontroly a vybití zbraně nikdy nic nepředpokládej, ale vždy věř jen tomu, co sám vidíš a na co jsi sám sáhnul.

Způsob tréninku s obrannou zbraní by měl směřovat k jasnému cíli – tj. naučit střelce dovednostem, které mu pomohou být v podmínkách krizové obranné situace maximálně úspěšným a efektivním. Důležité je pochopit a porozumět, jakými principy se legální použití zbraně v takové situaci má řídit a skrze ně posuzovat vhodnost střeleckých technik a způsoby tréninku. Cílem použití zbraně je zastavení přímo hrozícího nebo trvajícího útoku bez ohledu na následek pro útočníka. Pokud už máme důvod střílet, máme důvod střílet s maximální účinností a efektem, který vede k co nejrychlejšímu ukončení činnosti útočníka, která byla důvodem pro naši obranu střelbou. Z toho plyne, že dopředu není nikdy možné znát počet výstřelů, který k tomu bude potřeba. Není ani nikdy možné na 100 % zaručit „fungování“ jakékoli ráže nebo typu střeliva. Základní zásahovou zónou/plochou na lidském těle je tzv. vitální zóna na hrudníku. Je největší na těle a je zde předpoklad nejefektivnějšího působení zásahů. Jsou zde uloženy například důležité orgány (srdce, plíce) a také tudy vedou i hlavní tepny a žíly. Alternativními zásahovými plochami jsou oblast hlavy a pánve. Střelec se snaží střílet maximálně rychle při dodržení dostatečné přesnosti dané zásahovou plochou. Velkou roli zde hraje vzdálenost a velikost cíle, schopnosti střelce a jeho důvěra v ně, okolnosti situace (světelné podmínky, aktuální fyzický a mentální stav střelce, přítomnost nezúčastněných osob…) a všechny další vlivy. Při samotném řešení krizové situace není čas se zaobírat jejími následky. Musíme počítat i s možností svého zranění a bojovat - bránit se dokud je tělo schopné. Trénink dělá mistra. Toto rčení zná a chápe asi každý. Pokud chceme dosáhnout určité úrovně znalosti a dovednosti v jakémkoli oboru, tuto činnost je třeba trénovat a věnovat se jí. A čím lepší chceme být, tím více je potřeba kvalitního tréninku.


Pokud zvládáme bezpečnou manipulaci, můžeme se tedy posunout dál. Základní střelecké techniky jako je například držení zbraně/ideální úchop, míření a správné ovládání spouště jsou sice principiálně stejné pro jakékoliv fungování se zbraní, přesto pro nácvik obranné střelby je správné provedení těchto základních technik naprosto stěžejní. Určité odlišnosti se začínají projevovat v metodice obranné střelby již při opakovaném výstřelu, tasení zbraně, doporučovaném střeleckém postoji a dalších střeleckých polohách – klek, leh a pád. Musíme počítat s tím, že zbraň je (tak jak ukládá zákon v ČR) vždy nošena skrytě. Důležitá je tedy i správná volba pouzdra, opasku či oblečení. Většina světových systémů obranné střelby využívá také tzv. instinktu ukázání při navádění zbraně na cíl. Samozřejmostí je trénink odstranění závad při střelbě, přebití a střelba pouze jednou rukou. Časem by se měl střelec dopracovat i ke střelbě po pohybu a v pohybu, střelbě na více cílů anebo řešením situace s využitím různých druhů krytů. Neměli bychom zapomenout na střelbu v kontaktní vzdálenosti, dále se věnovat i nestandardním střeleckým polohám a střelbě a manipulaci „ po zranění“. Nadstavbová část by měla obsahovat střelbu za snížené viditelnosti a s využitím svítilny. V průběhu celého střeleckého výcviku by měl být postupně střelec seznamován také s určitými doporučovanými taktickými postupy. Vrcholem, kam se chceme dopracovat, jsou různé modelové situace, kdy střelce testujeme, jak obstojí v předem připravených situacích, které jsou maximálně blízké realitě.

Kvalitní systém výcviku by měl člověka naučit co nejjednodušeji, s co nejmenší námahou, energií a vynaloženými penězi dosáhnout daného cíle (tj. v tomto případě být efektivním střelcem v podmínkách obranné situace). Častý a realistický trénink zlepší rovnováhu mezi vírou ve vlastní schopnosti a skutečnými schopnostmi.


Autor: Martin Hradecký



246 views